Všeruby s rozlohou katastru 860 ha leží v nadmořské výšce 425 m nad mořem při obou březích potoka zvaného Třemošná. Historické jádro leží z větší části na jeho levém břehu. Z hlediska geomorfologického náleží Všeruby k Hornobřízské pahorkatině, v jejímž podloží převládají sedimenty permokarbonu, proto se zde nacházejí ložiska uhlí, písků a kaolinů. Název obce napovídá, že ves Všeruby vznikla přeměňováním lesní půdy na polnosti – „vše rubati“. Stalo se to již někdy v 9. či 10. století, jak ukazují nalezené keramické střepy s typickou výzdobou slovanských nádob. První písemná zmínka o existenci vsi je na listině vydané v roce 1212, na níž je mezi svědky uváděn Hrdibor ze Všerub. Příslušníci rodu vystavěli někdy v 2. polovině 13. století na opyši kamenný hrad, jenž nahradil původní sídlo stojící při kostele sv. Martina ze 12. století. Z rodového erbu pánů ze Všerub vznikl také erb budoucího městečka Všerub – na červeném štítě stříbrné břevno s jelením parožím v klenotu. Městečko vzniklo pravděpodobně na konci 13. nebo na začátku 14. století při důležité dálkové komunikaci spojující Plzeňsko s Loketskem. Z této doby pochází kostel sv. Ducha, stojící v západní části náměstí. Městečko získalo od vrchnosti několik privilegií – nejstarším je z roku 1460, kdy udělují Gutštejnové výsady a daňová zvýhodnění všerubským měšťanům. Z této doby víme, že ve městečku se vařilo pivo, později zde stál společný pivovar, v němž se vařilo pivo až do roku 1904. Fungovaly zde celkem 4 mlýny, provozovala se zde rozličná řemesla. V obci žila ve vlastní čtvrti na pravém břehu potoka židovská

menšina. V roce 1881 zde žilo 58 lidí židovského vyznání v 9 domech označených římskými číslicemi. Židé provozovali vinopalnu, továrnu na výrobu voskovaného plátna, zabývali se zpracování a barvením kůží. Měli vlastní školu a synagogu, která byla v roce 1989 zbořena. Na zdejší židovskou komunitu upomíná rozsáhlý židovský hřbitov se 345 náhrobky nacházející se v severovýchodní části katastru obce. V 19. a 20. století vzkvétal bohatý spolkový život, kolem roku 1880 byl založen spolek hasičů, hrálo se zde ochotnické divadlo, svoji činnost rozvíjel pěvecký soubor. V domě číslo 204 sídlil právovárečný spolek. Pivovar ročně uvařil 960 věder piva. Nejvíce obyvatel se živilo obchodem s ovocem, ostatní se živili drobným řemeslem, obchodem a další část se živila těžbou uhlí. V roce 1872 žilo v obci 1303 obyvatel ve 231 domech. Jméno obce proslavilo několik významných osobností, které se zde narodily nebo žily. Jedním z rodáků je světově proslulý sochař Franz Metzner narozený v roce 1870. Jeho jméno je spojováno se stavbou památníku „Bitvy národů“ stojícím v Lipsku. V roce 2013 stavba slavila 100. výročí své existence. Ve Všerubech se v roce 1924 také narodila herečka Carola Braunbock známá svou rolí macechy z pohádky „Tři oříšky pro Popelku“. Jméno obce bylo proslaveno Aloisem Klamou, jenž se v čele Pošumavské Národní jednoty zasloužil o postavení české školy v roce 1928. Neméně významnou osobností byl Čeněk Nuhlíček vlastnící zahradnický závod založený především na pěstování růží, jejichž roční produkce se pohybovala kolem 400 tisíc kusů.